Pokračování ankety: Co není slam poetry?

A je tu slíbené pokračování ankety Co není slam poetry?, která vyšla na začátku října. Opět jsme si mezi sebou položili otázku: Co není slam poetry? A na základě ní většinou i vyplyne, co slam poetry je nebo by měla být podle další šestice slamerů. Také jim děkuji za jejich pěkné a inspirativní odpovědi.

Anatol 3Anatol Svahilec
Mám dojem, že každý slamer předvádí v podobě výstupu to, co za slam považuje, co nejlíp splňuje jeho představu. Pokud to tak nikdo jiný nemá, sem v týhle tendenci sirota. Pokud můj výstup v přípravnym procesu klouže do jiných žánrů (prozaický jako vyprávění, třeskutě vtipný jako stand-up, rytmický jako píseň/rap…), snažím se vzdálit a dodržet svérázný a originální tvar, od všeho výrazně odlišný. Jinak bych to cítil jako „málo slam“. Mám-li ale vypadnout z osobního prizmatu, slam není jenom to, co nemá poetiku. Jak to má poetiku, klidně se tam stavme na hlavu a pijme nosem flašku rumu – za předpokladu, že bude ta flaška imaginární.

Zdenek 2Zdeněk Hruška
Slam poetry pro mě není autorským čtením a ani stand-up výstup. I když se mi zdá, že čím je výstup vtipnější tím má u publika větší úspěch. Slam pro mne taky není introvertní záležitostí. Možná už jen proto, že publikum na slamu je nedílnou součástí a jejich reakce jsou pro mě hrozně důležité. Slam poetry zkrátka není suchá poezie ale poezie s určitým nábojem.

Vacatko 2Vladimír Vacátko
Zdá se, že slam poetry snese všechno: i předem připravený básnický text, který je třeba na jevišti dobře zahrát (tomu dávám přednost já), i polopředvařené rýmy dokončené podle situace v sále, i naprostou improvizaci na slova hozená z publika. Čím větší impro, tím větší je podle mě riziko, že se z toho stane namísto poezie pouhé lepení nesmyslů do řady, ale všechna čest těm, kdo to umějí. To hlavní ale zůstává: o tom, co je slam (a co případně slam není), nakonec rozhoduje publikum.

Bohdan Bláhovec

 

Bohdan Bláhovec
Co je? Co není? Pro mě to souvisí s obnažením. Obnažením mysli, nahotou mozku. Živý myšlenkový proces v přímém přenosu, který je překvapivý i pro aktéra samotného. V momentě, kdy se naopak myšlení balí do dalších vrstev a mozek se obléká a fintí, přestává to býti a stává se něčím zbytečnějším a nezajímavým.

KňourKňour
Slam není jednostranná záležitost. Slam nemůžeš dělat jenom pro sebe nebo jen pro ostatní. Nelze se jen tak „vyprázdnit“ abys měl klid na duši, popřípadě byl slavný, ale ani nejde jen přijít a prvoplánově zahltit lidi textem. Slam musí jít z člověka k lidem a naopak. Ve zkratce: slamer se neobejde bez diváků a diváci bez slamera.

 

Hrabal 2Ondřej Hrabal
Slam rozhodně není nic jednolitého, je to natolik divergentní formát, že jednotlivé akce mezi sebou často mívají větší rozdíly, než žánry, se kterými bývá slam často srovnáván. U nás to ve většině případů není poezie. V praxi je slam kolbiště grafomanů, prostor k uvolnění přetlaku, veřejná masturbace pod rouškou rapsódství. Hlavně ale překrásná komunita velice schopných lidí.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*